Dřevo na topení využíváme již třetím rokem jako takzvaný doplňkový zdroj tepla. V podstatě to znamená, že si štípané palivové dřevo necháváme vozit vždy na zimu, kdy si s ním doma přitápíme. K vytápění jako takovému ovšem využíváme plyn. Díky tomu, že máme doma ještě také krb, do kterého kupujeme na zimu krbové dřevo, zimy u nás bývají velmi příznivé. Bydlíme totiž poměrně malý kousek od hor, a tak tu zažíváme skutečně krušné zimní období. Naštěstí pro nás ale funguje prodej palivového dřeva po celý rok, tudíž v případě, kdy se zima přihlásí o slovo dříve, než počítáme, zavoláme si o suché palivové dřevo a začneme si doma přitápět.
Dřevo na topení je finančně velmi přívětivé
Dřevo na topení jsme se rozhodli využívat zejména kvůli tomu, že je velmi finančně přívětivé. Bukové palivové dřevo či březové dřevo je pro zátop doslova k nezaplacení. Jedná se totiž o dřevo, které je velmi žádané, a já se tomu vůbec nedivím. Není totiž tak finančně náročné a je velmi vysoce výhřevné. Kromě toho také nezatěžuje životní prostředí a jako doplňkový zdroj tepla je k nezaplacení. Vsadím se, že bychom pouze stěží přečkali zimu u nás v horách. A pokud ano, jistě bychom se nedoplatili při platbě plynu za toto období.
Rozdíl mezi tvrdým a měkkým dřevem je značný
Donedávna jsem vůbec netušila, že se dřevo na topení nějakým způsobem rozlišuje. O dřevo se vždycky totiž staral můj muž a já pouze přikládala do krbu. Když byl ovšem delší dobu v nemocnici, padla tato povinnost na mě a v tu chvíli mi manžel vysvětloval, že mám vzít zejména tvrdé dřevo, a nikoliv měkké dřevo. Rozdíl je totiž v tom, že měkké dřevo mnohem rychleji vzplane a z tohoto důvodu se používá na zátop především v případě, kdy je potřeba rychle vytopit nějaký prostor. To tvrdé zase naopak udržuje delší dobu konstantní teplotu a přikládá se také do již roztopeného ohniště.
